Nenechte se zbytečně překvapit
Pro úspěšné zvládnutí jazykové zkoušky nestačí jen znát její termín a mít něco v hlavě. Kromě toho, že na ni dorazíte s dostatečným předstihem, musíte si při přípravě zjistit, jak celá zkouška „vypadá“ a v ideálním případě si ji co nejlépe „osahat“ předem. Během zkoušky vás už tak nepřekvapí její struktura, ale možná jen obsah. ???? Kromě toho, že budete během zkoušky vědět, co přijde, také zjistíte, jaké části zkoušky (nebo jaká cvičení) jsou pro vás nejtěžší. Na ty se poté můžete zaměřit přednostně a věnovat jim nejvíce času.
Projděte si co největší počet starých testů – čím více, tím lépe!
Nejlépe si zkoušky „osaháte“ procházením starých verzí. Pro začátek nemusíte dělat zkoušku celou, vyberte si třeba jen část Čtení nebo Poslech, stanovte si časový limit a vyzkoušejte si, jak jste na tom.
Nechejte si 2-3 staré verze zkoušky na období před zkouškou, kdy studentům doporučuji, aby si cca týden před termínem udělali simulaci celé zkoušky nanečisto. Nachystejte si budík/stopky/telefon, stůl a psací potřeby tak, jak je budete mít k dispozici během zkoušky a hlavně klid. Nastavte si časový limit stejně, jak tomu budete mít u zkoušky a udělejte si simulaci celé zkoušky (tzn. všech částí). Ideálně si třeba i vytiskněte stejné archy na zapisování odpovědí, jaké budete mít u opravdové zkoušky. Naučíte se správně si rozvrhnout čas, nic vás nepřekvapí a v den D budete klidnější.
Chystáte se na státní maturitu? Ukázky zkoušky z minulých let naleznete přehledně zde: Státní maturita z angličtiny
Naplánujte si dostatek času na přípravu
Pokud chcete jít na zkoušku s klidem v duši, že jste na přípravu vynaložili své maximum, plánujte. A to pěkně dopředu. Jazykové zkoušky jsou krásné v tom, že pokud na ně nemáte, přes víkend to celodenním bichlováním nedoženete. Mnohem efektivnější je udělat si plán, co všechno je třeba ještě dohnat a pravidelně se jazyku věnovat – 30 minut denně je mnohem lepší než 5 hodin v kuse o víkendu před zkouškou.
Konkrétně pro státní maturitu z angličtiny doporučuji strávit dostatečnou dobu doporučenou gramatikou, slovní zásobou nejen pro ústní zkoušku, procvičováním čtení a psaní. Do plánu můžete zahrnout i trénink ústního projevu, ať již s kamarádem, který vás bude poslouchat a např. vám klást otázky nebo o samotě, můžete se třeba nahrát na telefon a poté poslechnout (nebo poprosit někoho jiného, ať si vás poslechne a poradí, co je třeba zlepšit).
Příklad týdenního plánu:
Pondělí – 30 minut přítomný čas prostý a průběhový
Úterý – 30 minut čtení článku v angličtině na úrovni B1
Středa – 30 minut – rozdíly v používání přítomných časů
Čtvrtek – 30 minut slovní zásoba pro vybraný maturitní okruh
Pátek – 30 minut trénink psané části zkoušky
Sobota – zkouška z minulých let, vybrané úkoly z didaktického testu
Neděle – 30 minut slovní zásoba – vytváření vět pro Quizlet
Přizpůsobte přípravu své úrovni
Abychom mohli vytvořit nějaký plán přípravy, je dobré si stanovit, na jaké jsem úrovni. Ve světe jazykového testování se využívá úrovní A0, A1, A2, B1, B2, C1, C2 (zjednodušeně řečeno, ještě jsou i mezistupně), kde A0 odpovídá naprostým začátečníkům a C2 rodilému mluvčímu. Známé britské zkoušky FCE třeba odpovídají úrovni B2, česká státní maturita v současné době B1 apod.
Aby to nebylo tak jednoduché, je třeba si uvědomit, že každý z nás má rozdílnou pasivní a aktivní znalost jazyka. O co jde – stalo se vám někdy, že se vás někdo zeptal na slovíčko, vy jste si nemohli vzpomenout, jak se to jen řekne v angličtině a když vám ho anglicky řekli, tak jste se práskli do čela: „No jasně, vždyť to znám.“. Tak to slovíčko, které vám hned automaticky nevyskočí, máte pravděpodobně „jen“ v pasivní slovní zásobě. Pro to, abyste jej přesunuli do té aktivní (to jsou ta slovíčka, která vám automaticky „vyskakují“ na mysli), je třeba jej několikrát zopakovat, vidět v kontextu, slyšet, přečíst apod.. Více o tom v příspěvku o studiu Slovní zásoby. Jen tak pro zajímavost, když vás testují z poslechu a z čtení, tak se testuje pasivní znalost jazyka, zatímco psaní a mluvení jsou znalosti tzv. aktivní (musíte něco tvořit a „nejen“ přijímat a rozumět).
Zpět k jazykovým úrovním – pokud jste byli někdy testování pomocí testů, kde jste něco doplňovali, vybírali z možností apod., testovali jste svou pasivní znalost jazyka. Ta bývá často lepší než znalost aktivní. Pokud se tedy chystáte např. na státní maturitu z angličtiny (kde se udává potřebná znalost na úrovni B1) a v podobných testech (Cambridge Exams Testing) vám vyšla úroveň B1, je to fajn, ale neusněte na vavřínech – 1) tyto testy jsou často velmi zjednodušené, aby vám třeba jen na základě několika otázek, u kterých vybíráte z několika možností, byly schopny vyplivnout nějaký výsledek; 2) testují pouze zmiňovanou pasivní znalost jazyka (aktivní je často bohužel nižší). Jak jste na tom aktivně, zjistíte při pohovoru u zkušeného lektora/metodika/učitele angličtiny, který má s podobným testováním zkušenosti. V případě, že nikoho takového v okolí nemáte a rádi byste věděli, na jaké aktivní úrovni se nacházíte, můžete kontaktovat i nás.
Berte den D s klidem
Udělali jste vše proto, aby to dopadlo dobře, tak se nemáte čeho bát. A je to jen zkouška, v nejhorším si dáte repete. 🙂 Posledních pár osvědčených tipů: 1) dobře se noc před zkouškou vyspěte (jak jsme psali, bichlováním last minute nic nenapravíte), 2) vezměte si s sebou něco na posílení na přestávky (sladkost, ovoce apod.) a vodu, 3) když se u něčeho během zkoušky zaseknete, přeskočte to a běžte dál. Často se stává, že si na danou věc vzpomenete později a je lepší stihnout více jednodušších cvičení než jedno těžké, 4) vezměte si s sebou zvýrazňovače, např. na podtrhávání klíčových slov u poslechu nebo v textu a pro jejich zpětnou kontrolu se vám budou velmi hodit, 5) věřte si. 🙂